Články

Vtíravé myšlenky, rituály…aneb jak se pozná obsedantně-kompulzivní porucha?

Obsedantně-kompulzivní porucha, ve zkratce OCD (z angl. Obsessive-Compulsive Disorder) byla v minulosti považována za zřídkavou a špatně léčitelnou psychickou poruchu, dnes je to však jinak. OCD je druhou nejčastější poruchou, která postihuje přibližně 2-3 % běžné populace. Vyskytuje se u obou pohlaví, s obvyklým začátkem v pubertě nebo rané dospělosti.

Co je to OCD?

Jedná se o poruchu, charakterizovanou vtíravými, opakujícími se, nechtěnými myšlenkami (obsesemi) a/nebo iracionálním, ritualistickým, opakujícím se chováním (kompulze). Obsedantní myšlenky jsou natolik nepříjemné, že často vedou k zesílení nepříjemného pocitu – úzkosti a kompulzemi se člověk snaží zesílenou úzkost zmírnit. Ke zmírnění často dochází, ale jen po krátkou dobu, dokud se neobjeví další obsedantní myšlenka, vedoucí k opětovnému zesílení úzkosti a celý „začarovaný kruh“ se tímto způsobem opakuje.

Obsese

Obsesí rozumíme nechtěné, vtíravé, opakující se myšlenky, které se znovu a znovu vnucují do mysli člověka. Přesto, že se nejčastěji skloňuje slovní spojení obsedantní myšlenky, mohou to být také různé představy, obrazy nebo přesvědčení. Objevují se proti vlastní vůli.

Obsah obsesí může být různorodý, často však bývá výrazně rušivý a nepříjemný.

Mezi velmi častá a běžná témata patří: nemoc, nakažení a špína, násilí, agrese, zranění, smrt, náboženské, morální, sexuální náměty, …

Protože jsou obsese doprovázeny silnou úzkostí, tísní nebo napětím, nutí k jednání, které tyto emoce neutralizuje a alespoň částečně zmírňuje. Tohle nutkavé jednání se nazývá kompulze.

Kompulze

Hlavním rysem tohoto jednání je pociťování silného nutkání, který člověk uskutečňuje i přes svůj odpor a navzdory vědomí, že je tohle jednání nesmyslné nebo nepřiměřené.

Kompulze může probíhat pouze v myšlenkách, ale také skrze konkrétní čin/chování, nebo prostřednictvím ujišťování od svého okolí.

Mezi časté kompulzivní jednání patří: umývání, čištění, opakování, počítání, organizování do symetrie, kontrolování, shromažďování, …

Co když mám některé z výše popsaných symptomů?

Obsese jsou vtíravé myšlenky, které jsou často velice znepokojivé, tísnivé, někdy až děsivé, do mysli přicházejí nezávisle na naší vůli. Takové myšlenky napadají z času na čas téměř každého z nás a je to v pořádku. Rozdíl mezi „normálními obsedantními myšlenkami“ a „obsedantně-kompulzivní poruchou“ je především v kvantitě a důsledcích těchto myšlenek.

Pokud obsese a kompulze, respektive cokoliv z výše zmíněného Vás zatěžují natolik, že Vám znepříjemňují každodenní život, je důležité vyhledat odbornou pomoc, abyste si mohli o Vašich prožitcích s někým popovídat, možná si ulevit a přijít na způsob, jak s těmito myšlenkami efektivněji zacházet.

Existuje mnoho způsobů, jak se o svoje duševní zdraví můžeme postarat, jen tyto postupy nejsou obecně známé a pro každého může být v různých životních situacích podstatné něco jiného.

“When you’re obsessive, like me, searching for something unattainable can become unhealthy… it’s like falling through the air and grabbing at the clouds.”~Rugby player Johnny Wilkinson

Jak pečovat o své duševní zdraví?

Duševní zdraví je neoddělitelnou a nevyhnutnou součástí našeho života. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je duševní zdraví stav psychické pohody, který člověku umožňuje plně se zapojit do společnosti, produktivně pracovat, uspokojovat své potřeby a zvládat různé životní situace. Duševní zdraví je základem pro dobré fungování člověka ve společnosti, zahrnuje emocionální, psychologickou a sociální pohodu, ovlivňuje naše myšlení, pocity a skutky. Duševní zdraví také určuje, jak zvládáme stres, jak navazujeme kontakt s druhými lidmi a jakým způsobem se rozhodujeme a řešíme problémy.

Duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické, vždyť jedno bez druhého ani nemůže fungovat. Jak poznamenal bývalý generální ředitel WHO Dr. Halfdan Mahler: „Zdraví není všechno, ale bez zdraví je všechno na nic.”

Existuje mnoho způsobů, jak se o svoje duševní zdraví můžeme postarat, jen tyto postupy nejsou obecně známé a pro každého může být v různých životních situacích podstatné něco jiného.

Pár tipů pro inspiraci:

1. Dbejte na svou pohodu, na kvalitní spánek, na chutnou stravu, pravidelný čerstvý vzduch
2. Hýbejte se – ale tak, aby Vám v tom bylo příjemně, najděte si aktivitu, ve které se cítíte dobře, netlačte na sebe, pokuste se najít radost v pohybu
3. Pokuste se věnovat sami sobě – najděte si chvilku pro vlastní myšlenky, prožívání, nechte to na chvilku volně proudit, udělejte si „čas pro sebe“
4. Potkávejte se s lidmi, se kterými rádi trávíte čas, buďte v kontaktu, podnikejte společné aktivity
5. Buďte k sobě laskaví

Všichni máme občas zlou náladu, to je přirozené. Pokud se však cítíte blbě dlouhou dobu, např. několik týdnů, neváhejte se obrátit na odborníka, se kterým byste své aktuální prožitky mohli sdílet.

“Nikdy se nevzdávej. Přeskoč, podlez, choď kolem nebo přes to. Ale nikdy se nevzdávej.”

Co stojí za tím, jestli máme chuť pracovat?

Práce je jedním z nejzákladnějších typů lidské činnosti. Naše vlastní práce pro většinu z nás znamená téměř třetinu života, a proto si často přejeme, aby nás práce naplňovala a mohli jsme se v ní realizovat. Oblast práce výrazně podporuje rozvoj osobnosti jedince, nejen po finanční stránce, ale také po stránce sociální, kulturní a také individuální.

Pro efektivní pracovní činnost je velice důležitá motivace. Autoři známého bestselleru „Jak motivovat sebe a své spolupracovníky“, Robert Niermeyer a Manuel Seyffert však upozorňují, že „i když samotná motivace ještě nepřinese úspěch, bez motivace je úspěch nemožný“.

Některé z faktorů, které člověka motivují do práce:

• Příležitost kariérního postupu
• Jasné a přiměřeně určené cíle vlastní práce
• Prestiž pracovní organizace
• Charakter práce – pestrost, tvořivost, iniciativa
• Odměna, platové podmínky
• Zaměstnanecké benefity

Některé z faktorů, které snižují pracovní spokojenost a motivaci do práce:

• Časový a pracovní stres
• Nadměrná pracovní zátěž
• Nereální pracovní nároky
• Nedostatek času a prostoru pro osobní a rodinný život
• Sociální nepohoda a neuspokojivé vztahy na pracovišti

Výrok francouzského spisovatele Andrého Mauroisa zachytává hezkou myšlenku: „Každá práce konaná se zálibou je štěstím, ale když se k práci přidá láska, není na světě nic radostnějšího“. Vlastní sebemotivace je souborem těch faktorů a hodnot, které si člověk sám postaví na nejvyšší příčku a díky kterým může dosahovat kýžené úspěchy.

Pár tipů, jak se do práce více namotivovat:

• Vzbuďte se alespoň hodinu před odchodem do práce
• Oblečte se pohodlně a tak, abyste se cítili spokojeně
• Pokuste se nechat svoje osobní problémy doma
• Přijďte do práce alespoň 10 minut dříve
• Udělejte si čas na příjemné setkání s kolegy
• Udělejte si potřebné přestávky
• Odměňte se za dobře vykonanou práci